Jak jsme slavily Štědrý den?

Jak jsme slavily Štědrý den? S rodinou 😍 Byla u nás babička s dědou, teta Peťa, strejda David a úžasná sestřenka Verunka ❤️ Takže bylo u nás celý den plno 🤩 Moc jsme si to užívaly 😍 A rozbalování dárečků je prostě super…to trhání papírů 🤩 A nejlepší na tom všem je stromeček, který jsme hned po probuzení musely zase vidět, a taky nás baví shazovat baňky 😆
 
Děkujeme, že jsme mohly být spolu ❤️❤️❤️

Častý dotaz mamince – jak to zvládáte – psychicky?

ČOdpověď maminky:
„Většinou má odpověď je stejná. Začátky byly pekelné, moc těžké. A nechápu, jak jsem to zvládala. Ale někde v jádru byla stále jiskra naděje, která mě, nás s manželem, držela při životě (díky vzájemné podpoře, lásce, naději). 5 let jsem byla s holčičkama non-stop. Každý den jsem s nimi cvičila, jezdila po doktorech, hledala možnosti, specialisty, načítala, vyhledávala, naučila se „pro mě“ neznámé nové techniky,…Holčičky v podstatě zaměstnaly můj mozek na 24 denně, odreagování 0….
Po 5 letech jsem pochopila, že takhle to nemůžu zvládat do nekonečna, protože děti mě budou potřebovat celý život…
Teď jsem vděčná za to, že mohou jít holčičky na dvě dopoledne do speciální školky, kde se jim věnují úplně jinak, socializují se, dělají kreativní činnosti, na které jsem neměla doma čas (protože jsem stále upřednostňovala rehabilitaci). Jsem vděčná, že jsem se rozhodla vrátit se na poloviční úvazek do práce. I když si každý klepal na čelo, že to nemohu zvládat, že budu věčně doma, protože 3 děti,…ještě k tomu handicapované… Jsem vděčná, že mohu dva dny v týdnu pracovat (ty dva dny,kdy jsou holčičky ve školce), odreagovat se, dělat to, co mě baví, a zároveň se setkávat s příjemnými lidmi, které mám ráda. DĚKUJI ZA TO!
Druhá oblast, která mne nabíjí pozitivní energií je sport a příroda. Proto jsem například minulou neděli podnikla sama krásný výlet. Můj cíl byl Chřiby. Vyjela jsem brzy ráno vlakem do Kyjova, pak busem do Bohuslavic a vyšla jsem…po „červené“ Cyrilometodějské stezce, přes nejznámější místa jako Malá-Velká Ostrá – Zavadilka – Kozel – Kazatelna – Buchlov, Barborka, Břestecké skály, až na Velehrad a vlastně až domů, do Kunovic. Chtěla jsem si odpočinout, zorganizovat si ideální program pro holčičky, protože mám pocit, že nestíhám všechno, co bych chtěla. Chtěla bych totiž do dne vměstnat další činnosti, posouvat holčičky ještě víc…A taky určit si „své“ aktuální priority….protože mám pocit, že je toho na mě aktuálně moc…
A víte co, přátelé…celých 42 km jsem nemyslela vůbec na nic. Až je to neuvěřitelné. Jen jsem si užívala krásnu přírody, energiii ze slunce, a celou cestu vyskakovaly endorfinky, které mě nutily ne jít, ale utíkat….
A to mi dalo úplně nevíc…DĚKUJI ZA TO!
 
DĚKUJI ZA moje úžasné holčičky Trojčátka Hráčkova
Pokud máte další dotazy, napište zprávu, rádi zase odpovíme 😉, protože dotazy jsou často velmi podobného charakteru….
maminka Hanka

17. listopad – Světový den předčasně narozených dětí

Dnes, 17.listopadu, je Světový den předčasně narozených dětí. Obrovské poděkování patří všem lékařům, kteří zachránili život našim třem holčičkám, a samozřejmě všem sestřičkám, které se o naše holčičky s láskou a něhou staraly 8,5 měsíce.. .Díky Vám tady dnes naše holčičky jsou… Náš vděk je nekonečný…
💜DĚKUJEME💜

Naše maminka vyhrála v soutěži MAMINKA ROKU 2020 – kategorie MAMINKA HRDINKA

Poslední dny jsme trošku na facebooku bombardovali všechny, aby hlasovali pro naši maminku v soutěži MAMINKA ROKU 2020. Jak to nakonec dopadlo? Maminka zvítězila v katergorii MAMINKA HRDINKA. 

A tady něco málo přímo z úst naší maminky:

„Děkuji všem za úžasnou obrovskou podporu, která se mi dostavila v soutěži Maminka roku. Moc si toho vážím a mám obrovskou radost z výhry v kategorii MAMINKA HRDINKA.
Měla jsem možnost poznat úžasné inspirativní maminky i známé tváře, a věřím, že to holčičkám pomůže v dalším shánění finančních prostředků na nákladnou neurorehabilitaci.
Doufám, že budu inspirací pro jiné maminky s nelehkým osudem. Jsem ráda, že jsem měla možnost ukázat, že i se třemi hendikepovanými dětmi může být člověk šťastný a zvládat vše s úsměvem na tváři 🙂
Děkujííí ❤️
Maminka Hanka
 
A JEŠTĚ ROZHOVOR PRO ČASOPIS MAMINKA:

Vyhrála jste v kategorii Maminka hrdinka. Jaké jsou vaše aktuální dojmy? Myslíte, že vám vítězství nějak změní život?

Soutěž Maminka roku mi určitě pomohla rozšířit mé (poslední dobou velmi omezené) obzory. Setkala jsem se s úžasnými lidmi a hlavně skvělými maminkami. Některé mě obrovsky inspirovaly a bylo mi ctí je poznat osobně. 

Doufám, že jsem pro někoho byla inspirací i já. Ráda bych touto cestou ukázala, že i se třemi handicapovanými dětmi může být člověk šťastný a zvládat vše s úsměvem a určitým nadhledem.

Jsem také velmi vděčná za různé nabídky, které se nám dostaly, díky kterým bychom mohli pro holčičky získat nějaké finanční prostředky na další velmi nákladné neurorehabilitační pobyty. Pokud se to všechno podaří a naše dcery se častěji dostanou na neurorehabilitace, posune je to dál, možná se nám dříve vyplní náš „tajný“ sen, aby jednou chodily.

Dcery se vám narodily ve 24. týdnu těhotenství, zažila jste spoustu strachu a trápení, holčičky jsou ale velké bojovnice. Jak se dnes mají? A kdo je hlídal, zatímco jste pobývala v Praze kvůli finále?

Holčičky jsou naprosto úžasné, pořád se posouvají vpřed. Jde to sice po malých krůčcích, ale jde to. Když jsem byla v Praze s manželem, hlídala sestra, babička a pečovatelka. Dostaly velmi podrobné instrukce a zvládly to perfektně.

Věděla jsem, že vše bude probíhat bez problémů, takže jsem z toho nebyla vůbec nervózní. Bylo to poprvé za téměř čtyři roky, co jsme byli s manželem spolu i přes noc bez dětí, takže jsme si celé finále Maminky roku velmi užili, a hlavně se odreagovali, za což jsme velmi vděční.

Trojčata jsou náročná sama o sobě, natož když musíte řešit jejich zdravotní problémy, byl vám v tomto ohledu nějak nápomocný stát? Máte třeba nárok na pečovatelku?

Maminka trojčat má stejně vysoký rodičovský příspěvek jako maminka dvojčat. Takže žádná výhoda. Máme nárok na pečovatelku po dobu rodičovské dovolené, ale to má nárok každá rodina s trojčátky. Pečovatelka pomáhá s úklidem, přípravou a podáváním jídla, chodí na drobné nákupy či jako doprovod k lékaři. Pomoc je to pro nás neskutečná. Můžeme si zažádat o příspěvek na péči, kde se určuje stupeň postižení dětí a jeho výše.Nemáme žádné speciální výhody ani příspěvky. Bohužel, tyto ojedinělé situace, kdy se v rodině narodí handicapovaná trojčátka, žádný zákon nebere v potaz. Co by nám opravdu pomohlo, kdyby nám mohla být pečovatelka nápomocna déle než po dobu rodičovské dovolené, která mi končí za tři měsíce. Pokud budu chtít dále zvládat rehabilitovat s holčičkami každý den, budeme si muset najít někoho, kdo nám bude pomáhat, a hlavně si ho zaplatit. 

Jaký je váš osobní vzkaz, poselství pro všechny ostatní maminky a rodiny, které se ocitnou v podobné situaci? Jak se to všechno dá zvládnout?

V první řadě je důležité, aby se se vzniklou situací maminka co nejdříve srovnala a nic sama sobě nevyčítala. Neptala se na otázky typu: „Proč se to stalo právě mně?“ Na to totiž není odpověď. Jednoduše se to stalo a nic se na tom nezmění.

Měla by to brát spíše jako výzvu, bojovat a nevzdávat to. Děti jsou neskuteční bojovníci a v mnohých případech dělají opravdu zázraky. Měla by být velmi trpělivá, protože někdy i malý posun se dostaví za několik měsíců tvrdé práce.

Je důležité jim věřit, neustále s nimi pracovat, hledat možnosti a samozřejmě dávat obrovské množství lásky a objetí. To takové děti potřebují mnohem více. Na druhou stranu se nám osvědčil někdy tvrdý, ale pevný režim a denní rituály. Kombinace všech těchto prvků dělá naše děti šťastnými.

Co je důležité, je, aby maminka byla šťastná a myslela i na sebe. Naučila se odpočívat nebo si našla něco, u čeho se odreaguje. Já se odreagovávám sportem, který miluji ve všech podobách. Odpočívat se zatím stále učím. Moc mi to nejde. Při mé povaze mi to bude trvat asi trošku dýl, ale naučím se to 🙂

Rozhovor i video z finálového večera naleznete ZDE

 

Fotografie: www.maminka.cz

Facebook
Instagram